1) Posádka zdravotnické záchranné služby dostává výzvu – „Jiné potíže akutní“. Po příchodu do 4. patra panelového domu nachází záchranář na chodbě ženu ve středních letech a zjišťuje, že sanitku volala manželovi. Rutinně se tak ptá: „Co se dnes přihodilo?“ Manželka odpovídá: „No, manžel se mně nějak nelíbí.“ A záchranář pohotově odpovídá: „A proč jste si ho teda brala??“
2) Muž kolem třicítky volá na záchrannou službu s problémem – má zvýšenou teplotu kolem 37,5 °C. Dispečerka na zdravotnickém operačním středisku mu vysvětluje obvyklý postup, ale muž nakonec přece jen požádá o vyslání sanitního vozu. Po příjezdu na místo mu posádka záchranné služby znovu vysvětlí, jaký je obvyklý postup (vzít si léky na teplotu, vypotit se, případně navštívit praktického lékaře). Zároveň mu vysvětlují, že cesta do nemocnice je pravděpodobně zbytečná, protože dostane maximálně recept na léky a pojede domů… Načež se muž ptá: „A myslíte, že bych tedy s vámi do té nemocnice měl jet?“ Záchranář to již nevydržel a odpovídá: „Jestli tu stejnou pohádku chcete slyšet ještě od někoho třetího, tak s námi klidně pojeďte…“
3) Je 1. 1. roku 2013 a žena ve věku 39 let volá záchrannou službu, protože má vysokou horečku a 5 dnů ji trápí rýma. Posádka po příjezdu na místo zjišťuje tělesnou teplotu 35,9 °C, ale rýmu opravdu má…
4) Záchranná služba byla volána pro bolest břicha, konkrétně svíravý pocit v oblasti žaludku. Záchranář se při vyšetřování ptá: „A co jste dnes snědla?“ Pacientka odpovídá s vážným výrazem ve tváři: „No, právě že už dva dny nic!“ A posádka svorně odvětila: „Tak to máte, paní N., hlad!!“
5) U okna ve druhém patře v jedné ulici sedával opřený o parapet starší muž a celé dny bedlivě pozoroval ruch pod ním. Stal se takovou denní rutinou poklidné ulice. Běžný chod narušilo jednou v zimě volání na záchrannou službu. Pán měl již na hlavě 20 cm sněhu, stále však opřený o parapet a se stejně milým úsměvem na tváři, který mu tak zůstal navždy.